Já a den (moje dny)

Za se na budku

19. dubna 2010 v 13:30 | Vork
Zase jsem dostal na budku, už bych si i na to mohl zvyknout. Smolaři neexistují, jen debilové. Být smolařem je druh debility. 

Na kole všemi konetinenty

19. března 2010 v 8:08 | Vork
Dlouhou dobu vím, že na hvězdárně jsou pořádány cestopisné přednášky. Nikdy jsem o to neměl nijak moc velký zájem. Říkal jsme si vždycky, že to bude jak nějaký dokument, který se dá zhlédnout v televizi. Poprvé až letos jsem tam zašel. Zlákal mě zajímavý název: Na kole všemi kontinenty. Z názvu už jde poznat, že cestovním prostředkem bylo kolo a projelo se na všech pěti kontinentech. Byla to vážně paráda. Dvojice cestovatelů Lucie Kovaříkové a Michala Jona (www.luciemichal.cz) provázeli barvitým popise třístovek fotografií z celého světa. Začali tím, že déle jak rok plánovali podrobně cestu, očkování, víza, letenky, trajekty….nakonec prodali vše, co měli v česku, podle slov Lucie: "Prodali jsme téměř všechno zbylo nám jen pár kusů oblečení, a počítač, který jsme dala bratrovi, abychom po celou dobu s ním byli ve spojeni." Taková věta mě dotala hned na začátu.

Cestu začali v roce 2002 a skončili v roce 2005. Tři roky byly na cestách, jen na kole.
Přes Německo, Dánsko, odbočka do Grónska, Švédsko, Norsko, Rusko, Mongolsko, Čína, Korea, Japonsko, Austrálie, Fidži, Nový Zéland, Bolívie, Chile, Argentina, Antarktida, Paraguay, Brazilie, Mexiko, Aljaška, Kanada, Gibraltar, Portugalsko, Španělsko, Německo, Rakousko, Slovensko, ČR.
V sálu velkého planetária bylo poměrně dost lidí, snad více, než co chodí na astronomické promítaní. Na konci byly pokládány zajímavé dotazy. Nejzajímavější mi přišel, když se tam někdo ptal, zda po tak dlouhé době strávené na cestách, se jim změnil pohled na život, na svět, a pohled na čechy? Ještě zajímavější, byla odpověď, ale v podstatě se dala i čekat, líbilo se mi jak ji formulovali, nebyl jsem z nijak překvapen, spíše mě ujistila v mém dlouhodobém názoru. Určitě se příště půjdu zas na takový cestopis.
V dalším týdnu ve čtvrtek bude cestování po Kamčatce, přednášet bude prof.Druckmüller, což by mohlo být docela zajímavé, jelikož o tomto pánovi jsem slyšel samé pozitivní věci, hlavně z optiky a fotografování koróny Slunce.

Chřiby na kole

6. března 2010 v 17:17 | Vork

Tak mi trošku trvalo, ale konečně jsem dostal k sepsání krátkého povídání o mém prvním vícedenním cyklovýletu . Trvalo, protože se uskutečnil v polovině září loňského roku(2009).


Už ani nevím, jak jsem přišel na to, že zrovna Ždánický les a Chřiby, snad Hrad Cimburk, nová kamenná rozhledna na Nejvyšším kopci hřibů Brdo(543 m. n. m.), nebo Komínky(pískovcové komínky, které byly i jednou v Toulavé kameře, zde jsou vytesány schůdky pro samotného císaře Habsburské monarchie, hrad Buchlov (ale tomu jsem se vyhnul), Buchlovické kameny, těžební vrty MND (nachází se zde ložisko ropy), ale hlavním cílem byl asi pramen Trkmanky.

(- Fotky jsou v galerii, rubrika napravo - Chřiby na kole -)

Kafé za 25

1. března 2010 v 23:11 | Vork
Všem vždycky na dotaz jestli piji kávu odpovídám, že málo a když už, tak jen rozpustnou. Avšak postupem času jaksi zjišťuji, že se ze mě stal asi kafař. Tak jak se ze mě stal nenápadně vinař, pivař, kořalkáč (zkráceně by snad šlo nazvat alkáč :-D ), tak se ze mě stal nejspíš kafař, nebo kávač? (no nevim).
Minulý týden jsem dostal strašnou chuť na kafé a druhý den znovu. Třetí den jsem byl v tescu přemýšlel jsem o tom, že si nějakou vyberu. Když jsem uviděl ty ceny, jako třeba za 200g instančního kafé 150Kč, nebo i víc nějak mě přešla chuť. Přesto v posledním(nebo taky v prvním, záleží z které strany), hned v tom regálu od zemi bylo balení 100g rozpustné kávy za 25Kč značky tesco a po bližším ohledání uveden výrobce polsko. Říkal jsem si, že tak nepoměrně levným kafém akorát přihnojím kvítka v květináči. Světe div se mně to chutnalo. Nemožu čekat za 25kaček nějaký chuťově smyslný zážitek, bylo to drsný, hořký (čaj ani kafé necukruji), ale bylo to dobrý, a proto musím konstatovat, že s obchodem jsem spokojen.

Poslední den 2009

31. prosince 2009 v 10:56 | Vork
Po pěti Silvestrech v řadě strávených mimo moje bydliště, budu letos doma, a jak to tak vypadá tak úplně doma. Nevím čím to, ale snad se i těším.

Proč mam takovu smulu...?

16. prosince 2009 v 20:05 | Vork
Proč mám furt takovou smůlu. Nebo to tak špatně vidím, nebo málo dělám proto, aby něco vyšlo. Ne, alespon ne v některých věcech. Když vám někdo bude tvrdit, že kolečko je zelné, ale ve skutečnosti je to modrý čtvereček, nezbude vám nic jiného než to od té osoby co v "řetězci" nade mnou, vzít, skousnout to, vyrovnat se s tím a vzít to jako fakt. Jenže tito "nadřazení" si to rozmyslí a pak klidně řeknou, že to kolečko nikdy nebylo, že nebylo ani zelené a že vůbec nic takového nikdy netvrdili. A mě nezbude než s další vráskou nespravedlnosti-křivdy na duši to skousnout, vyrovnat ses tím, vzít jako fakt. Kruci už. A když se k tomu ještě přidá pár věcí z vlastní blbosti, nebo, že mě někdo odmítne,s tím že nemá čas(ač skutečně třeba nemá čas) ... je toho pak vážně moc. Ještě ten bordel ted tady na koleji…. proč zrovna já?

Tak nějak, že jsem a nic

19. listopadu 2009 v 13:57 | Vork
Nějak mě v poslední době nic nebaví.
V nedělu bylo úplně krásné počasí. Vzal jsem motorku, že se jedu projet. Vyjížďka asi dobrá, ale když jsme dojel domů zase jsem nějak ze všeho otrávený.

Začal jsem se dívat po netu na nějaké odborné články k bakalářce, ne že bych nic nenašel, ale nějak mě to zase vůbec nezajímalo a mám takový pocit, že jsem si zvol ještě větší capinu než vloni a navíc se mi v studisu stále objevuje to staré zadání. Když přemýšlím nad tím, co jiného bych mohl zvolil, co by mě bavilo, tak docházím k názoru že nic, že stejně všechny témata byla tak nějak rovnocenné (pokud vynechám nějaké experimentální, matematické či fyzikální zadání), že všechna témata jsou taková, že o nich za dobu studia na vš se neučilo,takže nic o tom nevím.

Chtěl jsem si najít na semestr na dva až tři dny týdnu, případně ještě víkend nějakou brigádu, jsem otrávený i sám ze sebe, že nic takového nemám a že vůbec proto ani nic nedělám. Ted jsem dokonce i otrávený z toho, jak používá ty stejná opakující se slova v tomto článku.

Měl bych zajít do MZK a podívat se do nějakých knížek k bakalářce ať vím o čem se v nic píše, abych vůbec věděl o čem ta bakalářka je. Měl bych nějak …., chtěl bych nějak…. a nějak nic.

"Po všeckém hovno jen po včelách med. A šel spát do včelína."

Včera v jazykovce se mě tam jedna žena ptala, co dělám za školu; nějak jsem vypochopil, že je doma na mateřské a že začala studovat ekonomku a že by asi potřebovala pomoct s matikou, vysvětlit nějaké derivace či integrály, což by neměl byt pro mě problém, jen teda nevím jestli za nějaké to doučování něco říct nebo to udělat jen tak pro dobrý pocit, že jsem někomu třeba s něčím pomohl. Nakonec jsem ji řekl, at donese na příště, že se na to mrknu, kdyby náhodou počítali nějaké těžké brutality, abych zas nevypadal jak magor,i když si myslím, že na derivace mě nemůže nic překvapit.

Navíc mě docela udivují někteří lidé, kteří se mě včera ptali na ten příklad do terma. Když jsem to vysvětloval asi čtyřem lidem co a jak s tím, tak mi stejně kdosi po icq napíše jestli pro rozdíl teplot má dosazovat v Kelvinech nebo ve stupních Celsia. Je mi jasný, že když to někdo dělá na poprvé tak z toho terma je vyplesklý, ale ptát se na tohle v 9. týdnu semestru!

Tak příklad nemám a dalších dvacet minut času jsem ztratil tímto nesmyslem, o kterém nejsem vůbec přesvědčen jestli stojí za zveřejnění.

Trojařské schody 2009

3. listopadu 2009 v 23:52 | Vork


Dneska jsem běžel závod strojařské schody na naší fakultě. 16pater, převýšení přes 60m, 320 schodů a 35 zatáček jsem zaběhl v čase 1:46, což mi vyneslo v kategorii muži 252. místo ze 317. Musím konstatovat, že nic moc, že výsledek jsem očekával o něco lepší. Do budoucna mám alespoň co zlepšovat (pokud nějaké budoucno bude).

O oku

31. května 2009 v 21:38 | Vork
Od rána mi škube v oku, a pěkně mě to sere. nemohu se vůbec na nic soustředit. Prostě furt, bez přestávky levé oční víčko cuká. Jak se s tím mám na něco soustředit?! To je k nevydržení! Chvílu jsem se s tím snažil učit, ale fakt se to nedá. Jsem z toho úplně na nervy. Dokonce když mám zavřený oči, tak stále cítím to hnusný škubaní a snad i při tom už slyším nějaký zvyky, či co. To je děs. To, že mi to někdy dělá, na to jsem si zvyk už dávno, ale zatím to bývalo jen občas a ne tak dlouho v jednom kuse. Tohle je fakt příliš. Od rána!!!
Co to kurva je?!
Stáčí abych se díval v chvílu do zrcadla a jen vidím, jak mi ty řasy cukají. Ta bezmoc to kontrolovat! Prostě to nedělám a přesto se mi to děje. Už to docela začíná i bolet, ale především dost vysírat.

O brašnách

24. května 2009 v 16:59 | Vork
Udělal jsem si tenti týden docela velkou radost koupí brašen na kolo. Chtěl jsem je už hodně dlouho, ale odrazovala mě jejich cena. Na začátku tohoto měsíce jsem se dostal na stránky internetového obchodu mall.cz. Prodávají snad úplně všechno i cyklověci. Výhodou je, že si objednané brašny nemusím posílat poštou domů. kde bych zaplatil poštovné, ale lze věci vyzvednout na prodejně. Ve čtvrtek jsem tak učinil a měl jsem z nich obrovskou radost. Jenže brašny se musí na něčem vozit, nějakém nosiči. Takový, který by byl z výroby již uzpůsoben k tomuto účelu, doma nemáme.
Celý pátek jsem si hrál se svářečkou a starý nosič jsem na tohle předělal. Dokonce mám pocit že je ted mnohem pevnější než ty, co jsou nabízeny v obchodě. Hned jsem to chtěl vyzkoušet. Včera jsem si udělal tedy výlet. Chtěl jsem se podívat na dnes už dostavěnou elektrárnu na Dyji u jezu v Bulharech. Před dvěma lety to vypadalo takhle http://sagitta.blog.cz/0705/vylet Na fotkách si všimněte mého kola, kde jsem brašny. Brašny jsou fakt super věcí. Všechny jsme předtím vozil na zádech, ted už nemusím. Jen je kolo stojánku trošku nestabilní, ale to jsem tak nějak očekával. Těším, že budu podnikat i delší výlety, třeba i na více dnů, protože se tam vejde docela dost věcí a co se nevleze dovnitř, lze připevnit nahoru. Jen mi nějak začíná ubývat míst, kde jsme ještě nebyl.




Depka

16. května 2009 v 20:58 | Vork
Za mám pocit, že se všechno sype. Zkouškové pouze tři týdny a jeden už je pryč. Za sebou mám dvě zkoušky s 50% úspěšností. Mohu být alespoň rád, že druhák už mám uzavřený, jenže netuším jak udělám další předměty. Ty převody mě docela vyděsily, částečně jsem počítal s tím, že je nedám na poprvé, ale očekával jsem trocha jiné otázky a více teoretické, a bylo to právě skoro celé naopak, samý příklady. Z 30 otázek tam bylo přes dvacet příkladů a jen 50 minut! A když jsem dopočítal k výsledku, tak byl blbě, mám z toho pocit, že ty výsledky neví nikdo tak správné odpovědi jsou tam na přeskáčku. Nemám pro ně jiné pojmenování než ústav kokotů, i ta zkratka sedí -ÚK.Cvika stojí od nich opravdu za hovno, přednášky jak by smet. Nechápu proč se někde ty příklady nepočítají. Nebo nejsou aspoň někde podobné vyvěšeny. Děsím se toho.
Navíc jsem dneska tak nějak zjistil, co je ve vstupním testu na automatizaci; uvažuji o tam, že tam ani nepůjdu. Nemělo by to vůbec cenu. Odpoledne jsem si sedl k hydru a zjistil jsem, že si vůbec nic nepamatuji a to jsem se to v semestru docela učil, jako jeden z mála předmětů. Je na prd. Potřebuji dva kredity, aby mě nevyrazili nevím kde je vzít……

Výlet

11. května 2009 v 10:12 | Vork
Včera jsem dostal dvě nabídky na výlet. Jedna byla od kámoše at jedu na kole s nimi na jezera, že tam jdou na pivo(kdyby nejeli jen pár kiláků a na to pivo, tak bych možná i s nimi jel) a druhá byla od bráchy, že se pojedem projet na motorce(motorka vyhrála). Zbývalo už jen domluvit se kam. Můj návrh byl Hýsly rozhledna a pak Bukovany mlýn. V Kyjově jsme odbočili směr Vlkoš a poté na vedlejší silničky, kde provoz byl téměř nulový oproti šílenství, které panovala na hlavních tazích. Krajna zajímavá, taková jiná než v okolí naší dědiny, i když jen pár kiláků od našeho bydliště.
Hýslých jsme rozhldnu objevili docela rychle, hned vedle ní se nacházela ohrada s ovcemi i s několika mladými. Z rozhledny zajímavý pohled, na jednu stranu se naskýtalo panoráma rovin a mírně zvlněných kopců na starnu druhou vyšší kopce porostlé lesy mezi nimiž se vytyčoval v dálce hrad Buchlov, ale nebylo vidět skrze ně do větší vzdálenosti.
Další zastávkou byl byl větrný mlýn v Bukovanech. Mlýn byl vybudován před několika lety na zelené louce společně se stylovými domky, které slouží pro hosty jako ubytování a hospodou(pardon restaurací). Docela zajímavý podnikatelský záměr. Nahoru do mlýna jsme nešli, jelikož 30Kč za vlezný se mi zdálo moc, raděj jsem dal 18 za 3dcl coly. Pak už cestou přes Lovčice, Ždánice, Dražůvky, Čejč..... domů.


Bodování

4. dubna 2009 v 23:45 | Vork
Tož jsem včil dojel z bodování a nevim nevim, ale snad to nebude tak zlé, třeba se podívám příští nedělu na košt. Zítra se jde bodovat bílé, tak snad z toho budu mít lepší pocity. Jdu raděj spát, jsem to zase nabořený....

Snad to zase nezáčíná

15. ledna 2009 v 17:18 | Vork
Jen se modlím,aby to zas nezačalo. Musím přiznat se, že jsem skutečně moc tomu učení včera nedal. Valil jsem to sice od osmi večer do jedné v noci, přišlo mi, že to docela i chápu, ale asi to bylo fakt málo. Jen mám strašné obavy, že i kdyby to bylo déle, tak stejně by to moc nepomohlo, což vede k dalším obavám, že to asi nikdy nedám. Na jednu stranu jsem docela čekal, ale na stranu druhou to vždycky náladu pokazí. Hlavně si to moc nebrat k srdci, nebo by to mohlo blbě dopadnout, nějakým mindrákem. Nejvíc mě štve, že jsem o půl druhé ještě nespal a ve čtyři už vyhrával budík, že mám stávat. Odpoledne, jsem celé prospal, což mi nejspíš rozhodilo celý biorytmus. Další pokus bude ve středu, pokud si to teda nerozmyslím. Proč jen není zkouška od slova udělat, takhle to musím fakticky jen brát; zkouška, tak zkusil?
No nic, ted jdu najít brusle. Prej na hřišti je udělané osvětlené kluziště, tak bych to šel omrknout.

Přání pro sebe

12. ledna 2009 v 0:34 | Vork
Přeji si, aby to dneska dopadlo dobře.

Chci být...

12. prosince 2008 v 1:23 | Vork
...ve statickém klidu, mít nula stupnů volnosti, být uvolněn, nezatížen, nebýt degenorovaným členem, mít dostatek sil pro výsledný moment.
Prostě chci tu písemku zítra napsát, tak abych měl zápich, prosím prosím.

Brýle

10. prosince 2008 v 17:02 | Vork
O víkendu se mi rozbili brýle. Na jednu stranu jsem to čekal, věděl jsem totiž o tom, že u pravé pacičky je taková prasklina, která se zrovna musela šířit tím méně vhodnějším směrem. Ale co už stalo se. Když to muselo být, tak je snad i lepší, že se to stalo nyní. Vyhrabal jsem své staré brýle, doničené, popraskané a více jak jednou letované snad ve všech spojích, navíc mají slabší skla, takže občas něco nevidím, nebo neslyším. (Kecám brejle na sluch nemají vliv :-) )


Zápočty oslavím abstinencí

9. prosince 2008 v 19:39 | Vork
Včerá ráno jsem si říkal, že jestli dostanu všechny zápočty, tak je oslavím abstinencí.
Dneska ráno v poledne jsem si byl ještě stále jistý, že jeden jistý zápočet jsem napsal přesně potřebnou hranici. Když mi cvičí sděloval, že zápočet nemám a to o půl bodu, to je o nula celá pul bodu, to jsou dvě čtvrtiny bodu, nechtělo se mi to ani věřit. Zas mám vystarané na celý víkend.
A že jsem zápočet nedal, znamená, že mohu jít na pivko. Na Flédě mají Krakonoše 14°. vánoční speciál, jdu hned ted koštnout.

Po době

7. prosince 2008 v 16:17 | Vork
Učení, škola, písemky, nadávání, jak jsem to pokazil a černý představy, jak zas letos budu bez zápočtů. Achjo.

Na Queen v Praze

9. listopadu 2008 v 22:57 | Vork

Takže po více jak týdnu se konečně dostávám k tomu abych napsal něco o koncíku. Myslím, že stačí stručně bylo vážně skvělí.
 
 

Reklama