Ivan Klíma - Čekání na tmu, čekání na světlo.

6. března 2010 v 1:11 | Vork |  Čtenářský deník
Ivan Klíma- čekání na tmu, čekání na světlo

Přemýšlel jsem nad tím, že většinu knih, které jsem přečetl byly napsány nečeskými autory. Hledal jsem proto nějakého českého, součastného autora. Dlouhou dobou vím o Klímovi, pozor nemluvím ted o Josefovi(ten z na vlastních očí), ale o Ivanovi. Snadno se jde dočíst o jeho začátcích, které spadají do šedesátých let. Po porážce pražského jara a následném vyjádření nesouhlasu s normalizační politou se stává disidentem.

Z knihovny jsem si přenesl knížku Čekání na tmu, čekání na světlo. Příběh popisuje poslední rok totality. Hlavními postavami jsou kameraman, který byl odchytnut při pokusu dostat za kopečky, odseděl ve vězení trest a nyní pracuje v televizi ve zpravodajství. Točí krátké šoty, které jsou stříhány do propagandistických zprávách, uvědomuje si to, avšak staví se k tomu pasivně. Další postavou je prezident Husák. Ten je zde líčen jako paranoik a vůbec tak trochu jako cvok, který úplně nechápe svět kolem sebe. Třetí osobou je člověk, který se snaží násilím dostat na západ. I on je od odchycen a odsouzen k trestu smrti. V posledních chvílích však je předvolán Husákem na hrad, chce ho vyslechnout a poté mu udělit milost. Součastně s ním je předvolán i kameraman. V hlavě se mu to celé poplete a milost udělí kameramanovi a odchází, nechápán okolí, ze sálu pryč a v podstatě odchází i z dějin, právě totiž vrcholí Sametová revoluce. Tolik asi stručně k příběhu. Vystupuje zde o mnohem víc osob, které jsou poměrně dost dobře prokresleny. Líčím děje jsem moc nadšen nebyl, ale dějem jako takovým docela hodně. Například, když otočil reportáž o chemičce, kde se vyráběli výbušniny. Spatným životním prostředím, kašláním na lidi, kteří si vydělají v nebezpečné podniku něco málo navíc, ale platí za to krutou daň na zdraví. Dokonce se tu i dočtu, že pokud se při špatné manipulaci s nitroglycerinem stane výbuch, tak budovy mají pevné stěny, ale lehké stropy, aby budovy byly lehce opravitelné… lidé co vyletí doslova do luftu, na těch tolik nezáleželo, alespoň ne tolik, aby se uvažovalo nad bezpečnějšími postupy práce.
Myslím si, že šeď normalizace by šla daleko lépe vykreslit, ale i tak se to daří dobře. Chvíle mi jsem se ztrácel v ději, nebylo jasně poznat, kdy se vzpomíná nebo kdy je v současnosti(jména vždycky přeskakuji). Některé kapitoly jsou označeny jako "Filmová povídka" ale i ty tvoří děj a řekl bych, že se příliš od "normálních kapitol" ničím neliší. Na knížce mě bavilo odbočování k úvahám a definicím běžných pojmů. Docela v některých místech to posouvá i děj. Například:
….Co je to budoucnost? Budoucnost je doba, která zpochybní všechno co ji předcházelo. …
…..O čem spolu vlastně mluvili? O životě. Co je to život? Život je Hromada věcí, óbrovská nakupenina hadrů, tub, krémů, mlýnků a rezavých trubek, z kterých vylézají myši. Také kabelů, lamp, zrcadel, kamer, kazet, nůžek a kropících vozů. ….
…..Co to znamená být s někým?....
….Co je to hřbitov? To je místo marnosti….(tohle není asi úplně přesně, nemohu najít přesné místo pro citaci)
…Co je to vítězství? Klamná naděje v trvání snu. Šílený tanec těch, kdo teprve zemřou, na hrobech těch, kdo právě zemřeli. Je to stav, kdy v radostném boji zaniká pláč a nářek obětí. …
…Co je to víra? Víra je touha, která se tváří jako přesvědčení….
…Co je to spravedlnost? Je to odplata, která se halí do roucha ušlechtilosti a pružných zákonů. …
A mnohé další. S některými nemohu úplně souhlasit, ale aspoň přemýšlet na úhlem pohledu.
Původně jsem té knížce dát trošku slabší ohodnocení, protože se tam objevovaly slabší místa, které jsem nemohl skousnout, ale zpětně musím říci, že možná nejsem zvyklý na takové líčení děje.
Dozvěděl jsem se něco o Husákovi, o náladě a povaze normalizační společnosti a bohužel i negativních vlastnostech společnosti, které jsou svým způsobem stejné dodnes, ale jejich projevy chování jsou ovlivněny politickým systémem. Knížku mohu doporučit už jen proto, že Klíma je činný v kultuře, jeho názory můžeme slyšet občas i v médiích. Letos získal cenu Karla Čapka vyhlašovanou PEN klubem.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BlackCat BlackCat | Web | 6. března 2010 v 8:20 | Reagovat

Českou literaturu také moc nečtu, obvykle mě nezaujme. Ivan Klíma je ale dobrý autor. Pak ještě čtu Milana Kunderu.

2 Vork Sagitta Vork Sagitta | 6. března 2010 v 14:48 | Reagovat

Kunderovi knihy jsou zajímavé. Nejlepší asi kteoru jsem od něj četl je Nesnesitelná lehkost bytí. Jen ho nepavažuji za českého spisovatele a i on sám nechce s českými kořeny mít co společného(alespon mi to tak připadá).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama