Egypťan Sinuhet

29. dubna 2006 v 18:42 | Vork |  Čtenářský deník
Konečně! Konečně jsem dočetl asi nejdelší knihu, jakou jsem kdy četl. Jsem opravdu hodně rád, že poslední stránky byly spatřeny mým zrakem a to bez přeskakování stran předchozích. Knížka měla přes 800 stránek, které byly opravdu nabyté bohatým příběhem.

Únor, venku zima, a víno ve sklepech se dostává do stavu dospělosti. S bratrancem bylo domluveno, že tento pátek zasedne sirková komise u nich ve sklepě.
Po degustaci jsem šli ještě ke Kolkovi na pivo( ne vždy platí : Bier nach Wien, trinkt nur Schwein). Tenkrát u stolu se dostává k dosti hlubokým filozofickým úvahám, na ty si pamatuji stále živě, i přes dost vysokou hladinu alkoholu v těle. Přešli jsme i k otázkám filozofie starověkého Egypta. Ten krát mi bylo doporučeno at si přečtu Egyptana Sinuheda od Mika Waltariho.
Před jarními prázdninami jsem si ho vypujčil ze školní knihovny. Začal jsem hned číst ve třídě v hodině pod lavicí. Okamžitě mě dostal. Příbeh začal být zajímavý hned od prvních stran. Ještě ve vlaku mi kamoška říkal, že je to moc pěkný, prý to teda nečetla,ale že pěkný to je. Měla pravdu.
Hlavní postavou je lékař Sinuhet, ten připlul v proutěném košíku k domu lékaře. Děj začíná v jeho sedmi letech a podrobně líčí celý svůj život. Ukazuje zde zvyky obyvatel tehdejšího Vesetu, později známí jako Thébai, dnešní Luxor. Vstoupí do chrámu zasvěcenému Amonovi, nejvyšší egyptský bůh. Zde získá lékařské vzdělání. Jak běží děj, tak postupem času hodně cestuje, chce získat, co největší vzdělání, učí se jazyky. Poznáváme zde zvyky i jiných starověkých zemí, Sýrie, Kuš, Chetité, Kréta, Starobabylónská říše a jiné země. Neustále přemýšlí nad smylem života, nad smylem náboženství přestane věřit v bohy. Ke konci života se stane zatrpklým a vidí všude jen marnost, zlo je marnost dobro je marnost.... je nespokojen se životem a součastnou společností až nakonec žije ve vyhnanství.
Příběh je dost obsáhlý. Kniha se dobře čte, je psána i zajímavým jazykem.přemýšlel jsem jestli je to jazykem autora, nebo překladem. Každopádně nevšední čtení.

ukázka, předposlední odstavec:

"Nebot já Sinuhet jsem člověk, a jako člověk jsem žil v každém člověku, jenž byl přede mnou, a jako člověk budu žít v každém člověku, jenž příjde po mně. Budu žít v jeho starosti i radosti, v jeho zármutku i strachu - budu žít v jeho dobrotě i špatnosti, ve spravedlnosti i křivdě, v slabostech i síle. jako člověk budu věčně žít v člověku - a proto netoužím po obětech u svého hrobu ani po nesmrtelnosti svého jména."
Jsem velmi rád, že jsem přečetl tuto knihu a doufám, že se k ní někdy v budoucnu vrátím.
Nechci tady podrobně líčit děj knihy, všem doporučuji, at si někdy přečtou, stojí to za to!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zuzana zuzana | E-mail | 1. července 2006 v 11:02 | Reagovat

Ahoj jak sem pochopila tak si četl tuto knihu . Taky jí čtu mám jí na seznamu povinné četby na střední škole, ale potřebovala bych pomoci, hned v první knize lodička z rákosu mi chybí poslední list a kapitola končí slovy ...Thumos mezitím sedl stranou a něco kreslil.Zaváhal trochu,než podal svou tabulku,ale jeho oči se smáli... nemohl bys mi napsat mailem jak to pokračuje nebo jen stručný obsah až do do druhá knihy Dům života byla bych ti velice vděčná, prosím. Předem děkuju

2 Vork Vork | 3. července 2006 v 7:37 | Reagovat

Asi tě zklamu, já ji měl pujčenou ze školní knihovny, musel jsem ji vrátit, tudíž ji už doma nemám. :(

3 Hackí Hackí | Web | 20. listopadu 2006 v 16:46 | Reagovat

Jo, já teď louskám konec... Četla jsem i tlustčí knihy, no jo, já náruživý čtenář. Nikdo nechápe, co mě na tom baví, ale podle mě to je mnohem lepší, než film, protože celý svět, kde se to odehrává si vytvářím sama, bez nějakého režiséra, co mi to všechno zobrazí podle svého a ještě tak, aby se vešel do rozpočtu. Jinak konkrétně tato kniha mě moc nebaví. Všechny ty popisky jsou až zbytečně moc zdlouhavé a vlastně ani nechápu, proč byl Sinuhet takový hlupák a naletěl Nefernefernefer. Vždyť to bylo jasné, že ho nejdřív zláká a potom odkopne. Na druhou stranu se mi ale líbí, že se pomstil. Sice zvláštně, ale alespoň v tom byla jistá originalita ne? =) Měl ale zajímavý život ten Sinuhet, že?...

Zuzano, jinak kdybych měla čas, tak ti to klidně přepíšu, ale bohužel, stejně jako ty jsem na střední ve druháku a musím se učit. Ta povinná literatura je ale hrozná. Žádný dobrý výběr musím říct.

4 Andulůenka Andulůenka | E-mail | 31. ledna 2007 v 20:43 | Reagovat

Ahojec!

Taky se na Egypťana vrhám, jednak kvůli povinné četbě, a taky díky doporučení kamarádů. Akorát o něm musím napsat nějakej spisek, i když teprve začínám...Tak mi držte palce. Jinak je ale hrozně fajn, že nemusíme po vzoru našich rodičů číst Marxe, ne? Tak se mějte...Jo a ještě akorát, promiň teda že s tím otravuju, ale máš v tom článku docela dos chyb...Jinak v pohodě:-)

Tak se teda všichni mějte a čtěte.....

5 Vork Vork | E-mail | 1. února 2007 v 22:40 | Reagovat

Andulůenka: Přečelt jsem to po sobě ted a krom prohozených písmenek a nad pár hláskama mi chybý čárky, jeden háček(což nepovažuji za chyby, tohle není diktát) jsem žádné jiné chyby nenašel. Osobně nemám rád, když někdo píše s hrubkami, či dělá chyby ve vyjmenovaných slovech, nebo plete s,z anebo dokonce mě/mně dokože zaměnit. Možná už na to ted večer nevidím.

6 Adri Adri | 13. února 2007 v 21:08 | Reagovat

Knihu jsem četla, byla úchvatná (navíc do Egypta jsem uplný blázen:) Bohužel jí ještě nemám dočtenou,musela jsem jí vrátit :/

Pokud jde o ten zvláštní jazyk, myslím že jde o zvyk autora (četla jsem i jiné knížky od Waltariho, jazyk je podobný)

Jinak pokud jde o chyby, samozřejmě že toto není diktát, ale na druhou stranu, když dělám něco jako webovky, asi by to vážně mělo být na úrovni... což tady ale je! Těch pár chyb jsem si ani nevšimla a jinak je to tu moc pěkný :)

7 jiřinka jiřinka | E-mail | 24. února 2007 v 17:25 | Reagovat

směju se nad vašim komentářem k článku s chybami,lidičky?proboha-probudťe se-Sinuhet je uchvatná kniha,jenž se čte jedním dechem a co řádek?to perla moudrosti-prostě nádhera,Knihu jsem měla z knihovny a chtěla jsem se zase pokochat slovy z citátů a kochala jsem se na uryvkem a najednou mě překvapí "nějaká kritička" svou uštěpačností?děvče?vnímej Sinuheta a nevšimneš si "kravin"   Díky za pohlazení egyptana a ahoj Jířa

8 Vork Vork | E-mail | 25. února 2007 v 23:17 | Reagovat

Adri, jiřinka: díky moc, takové komentáře vždy dokáží potěšit. Ještě jednou dík

9 Danda Danda | Web | 14. března 2007 v 11:54 | Reagovat

Já dočetla knihu před dvěma dny a moooc se mi líbila...jsme na tom s Vorkem stejně, páč ani já nečetla delší knihu (pokud nepočítám ty na pokračování) Jinak bych se chtěla zmínit o tom stylu psaní a jazyku, který používal Waltari...přece jenom působil hlavně v první polovině 20. století a i když to není dávno, tak nějaký rozdíl tam být musí. Některé pasáže se mi také zdály zdlouhavé, ale nikoliv nudné. Moc mě chytly ty úvahy a moudra, které byly v knize obsaženy a pokud bych ještě něco mohla k té Nefernefernefer - taky jsem si u toho čtení říkala, že je ten Sinuhet vůl, když jí naletěl, ale každý přece děláme chyby a kdyby jí hned prokoukl, tak by to nebylo tak zajímavé:)

10 Pátrač Pátrač | Web | 11. ledna 2008 v 20:43 | Reagovat

Je to celkem pozitivní kniha... Zajímalo by mě ale, jak zněl originál od samotného Sinuheta... Toto je jen přepis... Škoda =(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama