Bajka o včelce

3. dubna 2006 v 19:51 | Vork |  Povídky

Bajka o včelce

I včelky mají těžký život.

Bylo nebylo jedno už teplého květnového dne se z šestihrané komůrky vykousala na svět včelička s číslem 19860519 AW. Hned po prohlídce svého okolí a nabrání sil nastoupila do včelí školy o tři plásty na sever dál v úle. I samotná Královna matka je přivítala, mladé včelky ji měli okamžitě v úctě a obdivu. Dodala jim motivaci pro učení, řád, morálku, disciplínu a hlavně smysl pro pracovitost. Proto se dnes říká, že je někdo pilný jako včelička.
Včelky se učili všemu, co potřebují znát pro rozvoj a rozkvět celé včelí společnosti v úle. Včelička 19860519 AW se učila velmi rychle. Dovednosti pro určování a rozdělování práce chápala s neobyčejnou přesností, také orientaci v polích a zahradách zvládala na výbornou, tance pro určení místa, kde právě nejvíce kvete lán pole a drahocený pyl též zvládla na výbornou. V řízení chodu úlu také obstála. Její učitelé doslova šokovala s jakou rychlostí se učí a přijmá nové poznatky. Jen jediný problém měla s včelí mluvou. Včelí mluva spočívá ve správném zabzučení , tak aby všichni pochopili o co se jedná. Jenže nezřídka se jí stávalo, že jedním křidélkem mávla rychleji a druhým pomaleji. To mělo za příčinu jiný tón, skupina, které velela jí nerozuměla a nebo jí špatně rozuměli, začali dělat úplně jinou věc než měli mít ve skutečnosti nakázanou. Protože včelička byla jinak velmi pozorná, písemné zkoušky zvládala hravě i bez velkých předchozích příprav, těšila se, že postoupí do vyšší velitelské školy. To jí také mělo zaručit, že nebude tolik pracovat, že se jí prodlouží život z obyčejné dělnice na naddělnici. Její práce by pak spočívala v řízení úlu, nebo v řízení výroby a jakosti a kvality medu, nebo také by se mohla stát rádkyní samotné královny. Doba včelích zkoušek se blížila, uvědomovali si, že včelí mluva jí dělá strašné problémy, ale jinak si velmi věřila, říkala si, že to co zná ona nezná nikdo jiný a když přece nevyjde jí zkouška s mluvy, tak znalosti jaké má jí to přece musí vynahradit, vykompenzovat, když něco párkrát zopakuje, přidá nějakou tu poznámku a na bzučení se přehlédne, nebo úplně zapomene. Ono samotné bzučení v včelí řeči není těžké, ale mít cit pro jinou bzučivou mluvu. Například už jenom domluvit se s čmeláky bylo pro ní velkým problémem. Ale říkala si, přece znám tolik o včelím životě, tolik o společnosti v úle, tak mnoho o výrobě medu, dokonce o výrobě různých medů, diviznový, agátový, lipový, bezový a spoustu dalších. Proto si říkala, že mezihmyzí mluvu nemusí tolik znát, stačí ty znalosti z oboru včelařského, o ty jde především.
Nastala doba zkoušek. Včelka vůbec nebyla nervózní, absolutně bez trémy. Předstoupila před komisy hned první v řadě,ta ji začala hned zkoušet. Členové zkušebního sboru byly velmi překvapeni co všechno zná a jak pěkně a výstižně dovede o tom daném problému mluvit. Čím více mluvila tím více padalo otázek na ni. Jedny záludnější než druhá, ale včelka si se všemi dokázal poradit. Zkoušení trvalo déle než kdy dřív. Když už se zdálo že včelku nikdo na ničem nenachytá, zeptala se jedna velmi stará včela.
Byla to taková střenka s jedním pochroumaným křídlem a bez jedné nohy, o kterou přišla v boji se sršni. V mládí to byla obyčejná dělnice s hodně dobrými výsledky, znala všechny květiny, záhony, louky, lány polí zkrátka všechny místa kde se vyskytoval pyl na nejkvalitnější med. Při jednom červencovém dopoledni ji přepadli sršni z nepřátelského kmene. Chtěli jí uloupit nasbíraný pyl. Bojovala s nimi statečně, pyl uhájila, ale došla při souboji o jednu nohu a pochroumalo se jí křídlo. Od té doby se začala věnovat studiu mezihmyzích vztahů. Začal zasahovat do nejvyšší politiky úlu, později dokonce i do politiky celé paseky, kde sídlil úl. Naučila s několik hmyzích řečí. Dokázala vytvořit mírovou smlouvu se sršni. Byla pravou rukou Královny matky. Nyní se už pouze věnuje práci nejvyšší zkušební komisařky. Těchto kariérových úspěchů dosáhla především diky znalosti jazyků, proto si na nich i hodně zakládala.
Po úchvatném zkoušení, které ohromilo celou porotu si, začala včelka myslet, ž už to má v kapsy, že postup ji nemine. Ale v tom okamžiku se ji zeptala stará včela něco v jiné řeči. Včelka se velmi lekla, dala to znát i na venek. Přeložila, co ji stařenka řekla. komisaři, ale chtěli, aby jim to řekla ve stejném jazyku. Včelka začal být velmi nervózní, začala dělat chyby. Komisy se to začínalo přestávat líbit. Takové koktání, to přece zvládne zabzučet i ten nejhloupější trubec. A ona. Ona si tu koktá napůl v řeči sršní a druhou polovinou v řeči čmeláčí. Porota se začínala tvářit velmi přísně, nedůvěra šla vyčíst z jejich tváří. Takhle se nechat podvést mladou včelkou. Jde si ke zkoušce bez znalosti základních poznatků řečí. To přece musí znát i obyčejná včela dělnice světečka, která lítá květu na květ.
Porota ji zarazila. Řekla dost,to nestačí a ni na zkoušku nejnižšího řádu. přijďte za měsíc, až bude znovu úplněk ke zkoušce, pořádně se doučte jazyky a pak přijďte. Dala ji umístěnku na do sekce G8 na práci zametačky bince. Včelka zůstala stát jako z kamene, krve by se v ní nikdo nedořezal. V duchu se jí honila myšlenka: ,, Propadla jsem, já jsem propadla...jsem hloupá Nána, hloupější než trubci…..jsem trdlo makové….to celé byl jeden velký podvod…..nikdo mi neřekl….nevěděla jsem…NE! Věděla moc dobře, ale na co jsem si to hrála…?!"
Pomalu odešla do své šestihrané komůrky. V ruce držela umístěnku, přes své zaslzené složené oko viděla svět celý rozmazaný. Ráno musela brzy vstát, a jít do práce.
V práci viděla jak se veškeré předpisy nedodržují, jak na to všichni kašlou, jak je praxe odlišná od teorie. Její nadřízenou byla tlustá a hloupá včela, která neměla žádné potuchy technologii výroby medu, o tancích, o rozmanitosti květů, byla hloupá a zabedněná,měla pouze zkoušku nejnižšího řádu, ale , ale , ale jazykovou zkoušku udělala.
Ubíjelo ji to, přímo ji to kazilo, veškeré nadání utopila v zametání. Jedinou útěchou, co se jí dostálo, byla všude přítomná medovina, která vznikala jako vedlejší produkt fermentaci zbytkového medu v koutech plástů. Při pravidelném užívání se medovina stane drogou. Všechny včely to dobře vědí. Začala se po práci opíjet, aby neviděla vlastní hanbu, kterou měla stále na paměti. Párkrát se opila i ve službě. Tlustá včela ji vyhodila. Stala se nezaměstnanou, příživnicí! To je velká ostuda pro včelu. Dělá to ostudu včelímu jménu. Musela se dokonce přestěhovat do nejhorší čtvrti v úle. Neměla už na živobytí. Med jí zadarmo nikdo nedal. Spadla mezi tu nejhorší spodinu úlu. Začala se velmi sbližovat s trubci. Bylo jí to nepříjemné, ale pro svou závislou na medovině musela. Nic jiné ho jí nezbývalo.
Stala se feťačkou a kurvou zároveň. Všichni Královnou matkou odvržení trubci se s ní obveselovali, musela vydržet různé gruppy, píchačky všech žihadel.
V den, kdy nastal úplněk si vzpomněla na pozvání ke zkoušce. Bylo jí velmi úzko. Dala si větší dávku medoviny. Oči se jí rozklížily na všechny strany. Svět začala vnímat zpomaleně, svaly ochably. Byla to její poslední dávka.
Hned druhý den ji ostatní dělnice uklízečky vyvrhly z úlu. Bez obřadu, bez znalosti jejího pohnutého osudu. Prostě jen jako podvratnou a ostudnou včelu.
A tak skončila nadaná včelka s jménem 19860519 AW.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbila se Vám povídka?

ANO
NE

Komentáře

1 Gaspacho Gaspacho | Web | 3. dubna 2006 v 22:06 | Reagovat

Ale říkal si, přece znám tolik a včelím životě, tolik o společnosti v úle, tak mnoho o výrobě medu, dokonce o výrobě různých medů, diviznový, agátový, lipový, bezový a spoustu dalších.

-Tady ses upsal a změnil rod.... Jinak hezké:)

2 Vork Vork | 4. dubna 2006 v 19:38 | Reagovat

nezměnil, tam chybělo pouze "a" a jedno je tam zas navíc místo"o".

Ale už jsem to spravil.

3 DëN§A DëN§A | 11. května 2008 v 19:12 | Reagovat

kdo  by  to čet...taková slohovka:-D

4 Moayed Moayed | E-mail | Web | 24. ledna 2012 v 12:58 | Reagovat

Souhlas

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama