Skvělý den na pohodu a pro radost ze života, jako ušitý

23. února 2006 v 0:03 | Vork
Hned počátek dne začal způsobem, který dokáže hodně naštvat a člověk ví, že s tím nic neudělá, ale v průběhu dne takový zvrat, který bych opravdu vůbec nečekal.

Do dnešního jsem si přinesl přes půlnoc nespavost, s vědomím, že v pět ráno vstávám, což člověku přidá na nervozitě a šanci na brzké usnutí to jen sníží. Ani nevím kolik už bylo, když jsem konečně zabral, ale hned na to jsem slyším radio, které mě opět probouzí, jenže pozdě, spoj do školy už nestihnu, musím jet dalším, jenže půlhodinka k dobru už je velmi zbytečná, proto si začínam číst. Začetl jsem se opravdu dobře a zjištuji, že ani další spoj už nestihnu, to je naprosto úžasné, človek vstane o hodinu dřív něž normálně a nestihne spoj, který stihne když a hodinu déle spí. Fakt super!
Na cestu do autobusu si beru discmana s Jarkem Nohavicou a jeho albem Paržskou pálenou, nad očekávání dobrá hudba k cestování a opakování si maturitních otázek. Cestou z autobusu jsem otráven, protože vím, že zas ta kráva, která ze sebe dělá důležitou, bude buzerovat na vrátnici, že jdu pozdě. První věc, která mi vyšla, prošel jsem bez problému do školy. Hned zjištuji, že jsem v první hodině o nic nepřišel a další hodina se provykládala s učitelm, který přišel na supl, opravdu zajímavá hodina. Další pozitivum. Nasledující dvě hodiny byly volné a radost se zvýšila už jen tím, že odpadla němčina, a o další hodině jsem byla na objednaném obědě. Následující celou volnu jsem byl ve třídě úplně sám, poslouchal jsem Nohavicu a opisoval si chybějící příklady do matiky na kvadraturu, kubaturu. Pak už zůstaly jsen dvě nejméně příjemné hodiny z celého dne. Ale uběhly celkem hodně rychle, až na pár momentů, kdy compl přestával spolupracovat, to byla i neuspávací výuka.
Na zítřejší oběd budou řízky, což taky potěší.
Cesta domů byla také zajímavá, řidič v autobusu pravděpodobně ještě nikdy neslyšel o správném používání, správné funkci a vůbec důvodu proč spojka je v autobusu. Cesta jak na horské dráze, cvílami breakdance v sedadlech. :)
Domů jsem už přišel pevně rozhodnutý, že večer pojedu na stěnu lozit. Dlouho jsem nebyl, začínal jsem již mít i obavy z výkonů, které bude předvádět. Jenže s kým jet? Sestřenice je úžasně línej člověk, nebo člověk který má více povinností než ředitel "Zeměgule". Zbyl mi bratr, ten souhlasil, i dokonce byl srozuměn s možností, že dnešní potencionální prohru v olympijském hokeji se Slováky neuvidí.
Na stěně to bylo bezva, docela dost známých lezců-vrstevníků. Sranda byla. Lezení super, jen se potvrdilo moje tušení o výkonu. O půl deváté jsme to zabalili a jeli důmů, za dvacet minut jsme v pokoji zápinali televizi s dnešním hokejem. A tady je vrchol pohodově radostného dne. Nádherně předvedené divadelní drama v podobě čtvrtfinálového hokeje spojeného do jedné napínavé scény a navíc zakončeného naší výhrou. Co víc si člověk může přát?! Včera na slovenské televizi komentátor po výhře nad Švédskem křičel : "Teraz porazíma každého..!" Bylo to trošku unáhlené, na nás zapomněl, na smolnych čechou. 8-))
Dnešní den se nad očekávání vydařil, kéž by to tak pokračovalo a v dalších dnech. Zítra jdu do školy až na desátou hodinu, volné hodiny a supl si nechám bohužel ujít, no co už .....
Dobrou noc
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Věřili jste, že Slováků porazíme v hokeji a postoupíme ?

Ano 70% (7)
Ne 30% (3)

Komentáře

1 ChiQuitKa ChiQuitKa | Web | 26. února 2006 v 20:29 | Reagovat

No konešně je to opravený!:)

2 ChiQuitKa ChiQuitKa | Web | 26. února 2006 v 20:29 | Reagovat

*konečně

3 Vork Vork | 27. února 2006 v 17:56 | Reagovat

překlep může udělat každý, opravdu to byl jen překlep...

4 ChiQuitKa ChiQuitKa | Web | 20. března 2006 v 20:01 | Reagovat

Však jasně:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama